Efektivní týmová práce je základním prvkem kvalitní a bezpečné porodní péče. Výzkumy ukazují, že nefunkční tým zvyšuje riziko nepříznivých porodních výsledků. Funkční týmová spolupráce podporuje jednotlivce, zvyšuje soudržnost týmu a zároveň zlepšuje celkovou atmosféru mezi spolupracovníky.
Z výzkumů také vyplývá, že události, při kterých došlo k selhání péče o pacienta z velké části zapříčinil “lidský faktor”, špatná komunikace a týmové práce. Výzkumy z oblasti porodnictví a porodní asistence poukazují na to, že právě v období dynamického a těžko předvídatelného procesu jako je porod se dají velmi složitě koordinovat jednotlivé jeho části, fáze péče nebo i komunikace s pacientkami (rodícími ženami) a jejich zapojování do rozhodování. O tom, jak se na tyto situace nejlépe připravit již před porodem jsme psali v minulém newsletteru na téma individualizovaná péče.
Co můžeme udělat pro organizaci práce a jak předcházet problémům způsobeným nefunkčně nastavenými postupy péče, špatnou komunikací nebo problematickou týmovou spoluprací.
Navrhování, testování a zavádění modelů péče je stále spíše v začátcích. Zpravidla se oddělení věnují auditům, zavádí se propracovanější informační systémy, pokyny a doporučené postupy. Často se ale zapomíná na zjednodušování procesů péče nebo na podporu týmové práce a komunikace a to především díky propracovaným řešením urgentních situací. Z výzkumů vyplývá, že právě změny v podpoře týmu a ve zjednodušování procesů v konečném důsledku významně přispívají k větší bezpečnosti i spokojenosti pacientů, zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Jedním z projektů, který se týmové práci při porodu věnuje je “TeamBirth”[1]. V tomto projektu se výzkumníci zabývají podporou především komunikace a týmové spolupráce mezi zdravotníky (lékaři, porodními asistentkami, zdravotními sestrami) a pacientkami (rodícími ženami), které staví do středu péče.
TeamBirth je postavený především na týmových setkáních (v angličtině se jim říká “huddles”, což by se volně dalo přeložit jako “spichy” nebo “srazy”). “Srazy” jsou definovány jako setkání celého porodního týmu, včetně pacientky, porodní asistentky a gynekologa či porodníka, doprovodu ženy a dalších nezbytných zdravotníků nebo profesí. Například pokud by žena nemluvila česky, účastnil by se jich i tlumočník (osobně nebo online). Probíhá při nich diskuze, při které se přijímají společná rozhodnutí a plánuje se další péče. Jejich četnost závisí na individuální situaci, bývají minimálně jednou při přijetí ženy do péče a následně při změnách v průběhu porodu nebo pokud jeden z členů týmu vnímá potřebu setkání svolat. To může být například jak lékař, kterému se nezdá průběh porodu nebo výsledky vyšetření, tak i žena, která si může například přát změny v odsouhlaseném postupu péče.
“Středobodem srazů” je plánovací tabule, která je umístěna na porodním sále a pravidelně se aktualizuje ve všech svých částech během týmových setkání. Tehdy se řeší průběh porodu, jeho průběh, stav ženy a dítěte, preference ženy, plánování další péče a další termín “srazu”. Vytváří se tím mentální model péče pro všechny členy týmu včetně ženy, jejího doprovodu či duly apod. Plánování umožňuje společné rozhodování.
Model TeamBirth předpokládá, že psychologické bezpečí podporované týmovými poradami a strukturovanou komunikací, kterou podněcuje sdílená diskuze o plánování porodu, povede ke zvýšení bezpečnosti a důstojnosti všech členů týmu. Tedy zdravotníků, rodící ženy i jejího doprovodu. Tento proces podporuje komunikaci jako proces spolupráce mezi celým týmem, což přináší odpovědnost, transparentnost a psychologické bezpečí. Předpokladem výzkumníků z TeamBirth je, že díky umožnění spolehlivější komunikace mezi zdravotníky a pacienty bude rozhodování konzistentnější a přesnější. Konkrétně to povede k bezpečnějším a na pacientku zaměřeným rozhodnutím o péči a také k příležitosti pro kritické zkoumání způsobu poskytování péče.
Úspěšná implementace podobného modelu péče samozřejmě vyžaduje změny v institucionální a profesní kultuře a možná i zlepšení komunikačních dovedností především na straně zdravotníků. K silným stránkám tohoto přístupu patří jasně daná metodika zaměřená na člověka s využitím prvků založených na důkazech. Budoucí výzkum v této oblasti by měl zhodnotit přijatelnost a proveditelnost této metody a její potenciální dopad na bezpečnost a zkušenosti s péčí.
Zdroje:
[1] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9790687/
[2] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0266613822000377
[3] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/birt.12566