Komunikace

týmová, multidisciplinární, profesionální

Komunikace je zásadní aspekt oblasti zdravotní péče. Umožňuje dosáhnout správného porozumění se navzájem a tím efektivní fungování organizací a dosahování společných cílů.

V týmu je otevřená a naslouchající komunikace důležitá v dosahování efektivity a společných cílů. Umožňuje koordinaci členům týmu, rozvrhnout jejich aktivity a synchronizovat úkoly. Kvalitní komunikace zajistí společné porozumění cílům a strategiím, což zvyšuje šance na jejich úspěšné dosažení, a zároveň podporuje motivaci a posiluje týmový duch vytvářením pozitivní atmosféry. Komunikace je rovněž klíčovým nástrojem při identifikaci a řešení konfliktů, umožňuje otevřenou diskusi a hledání konstruktivních řešení. Díky efektivní komunikaci může tým rychle reagovat na změny v prostředí, strategii nebo úkolech, což posiluje jeho adaptabilitu a schopnost účinného fungování v dynamickém prostředí.

Dorozumět se v týmu je jedna věc, avšak komunikace mimo tým kolikrát nastavuje ještě větší výzvu. Mezioborová, tedy multidisciplinární, spolupráce je zásadní pro dosahování synergií využíváním znalostí z různých odborných oblastí. Tato forma spolupráce podporuje inovace a kreativitu tím, že spojuje rozmanité perspektivy a přístupy, umožňuje lépe zohlednit různorodé faktory, poskytuje vyšší odolnost vůči rizikům a umožňuje organizacím lépe reagovat na dynamické podmínky dnešní doby. Multidisciplinární přístup je nepostradatelný v řešení komplexních výzev, které přináší vědecký a technologický pokrok. Celkově přispívá mezioborová komunikace k efektivnímu využívání znalostí, rozvoji inovací, a zvyšuje schopnost organizací a týmů úspěšně reagovat na výzvy a příležitosti v moderním prostředí.

Ovládnutí komunikačních dovedností přináší nesporné výhody i v rámci péče o pacientky. Kromě navázání důvěry pacientek umožňuje odhalení případných důležitých symptomů, což může vést k rychlejší a přesnější diagnostice. Dále podporuje větší ochotu pacientek ke spolupráci, a to celkově usnadňuje péči a prevenci potenciálních komplikací. Komunikace také slouží k předcházení konfliktům a sporům, což je klíčové pro udržení pozitivního pracovního prostředí a ke snížení stresu u pacientek. Taková atmosféra má dopad i na hladší průběh vyšetření, zákroků i samotného porodu. Kromě toho přispívá k vytvoření profesionální a pozitivní pověsti, která je zásadní pro důvěru pacientek a jejich loajalitu k nám jako poskytovateli zdravotní péče.

Čtyři vrstvy komunikace

Komunikace má několik vrstev, z nichž každá nese specifický význam a přispívá k celkovému porozumění a interakci mezi lidmi.

1. Obsah (informativní vrstva)

Obsahová vrstva se týká přenosu konkrétních informací, dat nebo faktuálních sdělení. Jde o samotný obsah sdělení, který může být přímý, konkrétní a explicitní. Jedná se o konkrétní slova, která vyřkneme. Tato vrstva odpovídá na otázky „Co?“ nebo „O čem hovoříme?“

2. Vztah k sobě navzájem (vrstva porozumění)

Vztahová vrstva komunikace zahrnuje aspekty spojené se vztahem mezi komunikujícími subjekty. Zabývá se tím, jak jsou sdělení ovlivněna vzájemným vztahem, respektem, důvěrou nebo náklonností mezi komunikujícími. Je to o tom, jak se jednotlivci vnímají a jaký je stav jejich vztahu. Často odpovídá na otázky „Jak?“

3. Sebevyjádření (vztahující se vrstva)

Sebevyjádření souvisí s tím, jak jednotlivci vyjadřují své myšlenky, pocity, postoje a potřeby. Zahrnuje individuální projevy identity a je důležité pro vzájemné pochopení. Odpovídá na otázky „Kdo jsem?“ a „Jaký mám názor nebo pocit?“. Tato vrstva dává porozumění vedené konverzace „pocit“, jak se u toho cítíme, vzhledem k tomu, jak obsah sdělení vztahujeme k sobě.

4. Výzva (vrstva skrytého významu)

Tato vrstva komunikace odkazuje na skrytý význam, který může být obsažen v rozhovoru často nepřímo. Jedná se o nenápadné poselství, naznačení nebo potřebu, která není explicitně vyjádřena. Komunikace na této úrovni může mít nevyslovené cíle nebo očekávání. Je důležité být schopen číst mezi řádky a porozumět skrytým významům, které mohou ovlivnit interakci.

Jakýkoli odborník v oblasti péče potřebuje správně vyslechnout obsah, ale neopomenout vnímat za ním i jeho skrytou výzvu, protože to je to, s čím náš komunikační partner většinou přichází. Skrytou výzvu nejlépe odkryjeme, pokud dokážeme aktivně naslouchat druhému. Toto umění se však dá výborně uplatnit na všech frontách mezi kolegy v týmu i mimo tým, ale i každodenním životě či doma u svých blízkých.

Techniky aktivního naslouchání

1. Zrcadlení:

Projevení porozumění a pochopení. Spočívá v opakování slov nebo vět druhé osoby tak, aby ukázalo, že jste vnímali to, co řekla. Tato technika potvrzuje, že jste aktivně naslouchali, a pomáhá vytvářet pocit slyšení.

“Slyším, že se obáváte …”, “Vidím, že jste smutná.”

2. Parafrázování:

Ověření, zda bylo porozumění správné. Vyjádření obsahu sdělení druhé osoby vlastními slovy. Pomáhá předejít nedorozuměním a umožňuje druhé osobě opravit případné chyby v interpretaci.

„Jestli tomu dobře rozumím, ráda byste…”

3. Ocenění:

Uznání důležitosti emocí a zvýšení sebehodnoty. Vyjadřuje pochopení a respekt k emocím druhé osoby. Posiluje pozitivní atmosféru a umožňuje druhé osobě cítit se oceněnou.

“Vážím si vaší flexibility, i přes to, že je to pro Vás těžké.”

4. Povzbuzení:

Projevení zájmu a povzbuzení. Aktivní a pozitivní reakce na sdělení druhé osoby. Posiluje motivaci a podporuje otevřenost ve vzájemné komunikaci.

“Můžete mi o tom říct více? Skutečně mě to zajímá.”

5. Objasňování:

Získání dalších informací. Klade otázky nebo vyjadřuje zájem o rozšíření informací. Pomáhá prohlubovat porozumění dané situaci a umožňuje lépe reagovat na potřeby druhé osoby.

“Co to pro Vás znamená?”, “Jak byste si to představovala?”

6. Shrnutí (zrcadlení + parafrázování):

Shrnutí pocitu a hlavní myšlenky z dosavadní konverzace. Pomáhá vytvořit strukturu a získat přehled o dosavadním rozhovoru. Umožňuje efektivnější orientaci v konverzaci a zároveň poskytuje potvrzení, že vnímáme klíčové body.

“Slyším, že se obáváte, že … a pokud tomu dobře rozumím, ráda byste …”

Ve zdravotnickém prostředí je zásadní kvalitní a efektivní komunikace, a to zejména v rámci týmu, mezi různými odbornostmi a v profesionálním vztahu s pacienty. V týmu umožňuje komunikace koordinaci, společné porozumění cílům, motivaci a řešení konfliktů. Mezioborová spolupráce poskytuje možnost synergického využívání znalostí, podporuje inovace, efektivnější rozhodování a zvyšuje odolnost vůči rizikům. Profesionální komunikace s pacienty je základem pro poskytování empatické péče, vzájemné porozumění a vytváření důvěry. Celkově lze konstatovat, že tyto formy komunikace nejenže posilují fungování zdravotnického týmu, ale také přispívají k vytváření kvalitního na pacienta zaměřeného zdravotnického prostředí. Jsou nezbytným pilířem pro dosahování optimálních výsledků a poskytování komplexní a personalizované péče.