Individualizované plánování péče a podpory

Ročně na celém světě porodí asi 140 milionů žen. V České republice je to pak odhadem asi 100 tisíc žen. Počet porodů má tendenci klesat. Podle velikosti porodnice pak porodní asistentka může být přítomná odhadem i u více než 300 porodů za rok, gynekologové a porodníci ještě u vícero. Jak si v takovém množství žen, se kterými zdravotníci komunikují, zachovat individuální přístup k péči?

Individualizované plánování péče a podpory

Individualizovaná péče dává možnost volby a kontroly při plánování a následně i při poskytování péče, a to na základě individuálních priorit, potřeb a preferencí. Jde o proces, jehož cílem je zajistit každé ženě takovou péči, která je v co největším souladu s jejich životním stylem, představami a přáními. Docílit toho lze především diskuzí s porodní asistentkou nebo gynekologem či porodníkem, při které se kromě aktuálního zdravotního stavu ženy a dítěte zvažuje také životní styl ženy, její současná rodinná situace a preference ohledně poskytované péče.

Na základě těchto rozhovorů je vytvořen individualizovaný plán péče a podpory, ve kterém jsou uvedena informovaná rozhodnutí ženy. Tento plán se ideálně týká již péče v těhotenství a následně i péče u porodu a po něm. Porodní asistentka nebo gynekolog či porodník by ho měl se ženou revidovat při každé schůzce a případné změny aktualizovat.

Individualizovaná péče:

zlepšuje zkušenosti žen s péčí.
umožňuje ženám převzít kontrolu nad svým zdravím stavem v rozsahu, v jakém potřebují.
umožňuje lékařům porozumět fyzickým a duševním potřebám každé ženy, její předchozí zkušenosti s těhotenstvím a porodem a také její širší sociální situaci, která ovlivňuje jejich současnou cestu mateřstvím.
buduje vztah důvěry mezi ženou a zdravotníkem.

Pro zdravotníky je důležité pochopení, že nejsou zodpovědní za rozhodnutí, která žena udělá, ale za způsob, jakým ji informují. Více se můžete dočíst v článku o informovaném souhlasu.

Jak zajistit individualizovaný plán péče a podpory v porodnictví a porodní asistenci?

Zajištění individualizované péče je možné především díky osobnímu kontaktu se ženou a diskuzí plánu poskytování péče.

Co je důležité při plánování péče?

Individuální posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví ženy a dítěte, což zahrnuje současný zdravotní stav a aktuální výsledky vyšetření, případně komunikaci s dalšími zdravotníky či odborníky.
Informování ženy o možných způsobech a alternativách poskytování péče a jejich pozitivních i negativních dopadech.
Podpora ženy v učinění informované rozhodnutí.

Komunikace se ženou ohledně její osobní situace a preferencí, jako jsou:

její hodnoty a očekávání spojené s těhotenstvím, porodem a mateřstvím.
její osobní, rodinný a profesní život, její komunita a podpora z okolí.
partner/ka a jeho/její zapojení do plánované péče.
její předchozích zkušenosti s těhotenstvím a porodem
její obavy a strachy, které mohou pociťovat v různých fázích těhotenství a porodu.
její přání a představy týkající se současného těhotenství a porodu.

Diskuze o “plánu B” pro případ, že se objeví komplikace, a to především během porodu. Díky tomu, že jsou postupně diskutovány rizika spojená s porodem a s aktuálním stavem ženy, čímž je možné předejít případným komplikacím ještě předtím, než nastanou. Pokud k nim nakonec skutečně dojde, urychlí se tím jejich řešení, bez náročné komunikace, která v danou chvíli bývá již velmi emocionální.

Žena má (až na výjimečné situace) odpovědnost za svůj život. I proto by se měla aktivně podílet na plánu péče a to v takovém rozsahu, v jakém si přeje. Také to znamená, že by měla mít přístup k informacím založeným na důkazech (evidence-based) a možnost sama si vybrat poskytovatele péče. Informace by s ní měly být sdíleny objektivně, s respektem a odborností, v rozsahu, který reflektuje její potřeby, a takovým způsobem, aby je pochopila.

Specifika rozhovoru o plánování péče

Ideálně probíhá v systému kontinuity péče.
Každé setkání a domluva by měla zohledňovat aktuální situaci, ve které se žena nachází a to jak po zdravotní, tak i osobní a rodinné stránce. Jedná se především o výsledky vyšetření, změny v osobním životě ženy apod.
Zdravotník, který rozhovor vede, by měl ovládat komunikační dovednosti zahrnující komunikaci o traumatu.
Komunikace případných rizik musí být dostatečná a ženě srozumitelná. Pozor však na přehnané vyvolávání strachu či manipulaci.
Ženy mohou potřebovat různou úroveň informací, podpory a prostoru pro učinění svých rozhodnutí.
Plán péče zpravidla prochází změnami v závislosti na tom, jaký je vývoj těhotenství, porodu a i poporodního období.