Pozitivní porodní zkušenost je spojení, které se v porodnictví a porodní asistencí objevuje stále častěji. Co to ale pro zdravotníky znamená, že ženy chtějí mít “hezký zážitek z porodu”, když to je někdy tak náročný proces? A co říkají výzkumy?
Evropská iniciativa COST zabývající se spoluprací v oblasti vědy a techniky se v jednom ze svých projektů věnuje také perinatálnímu duševnímu zdraví a porodnímu traumatu. Dle jejich výsledků se porodní trauma ročně týká v Evropě až 1 milionu žen, přičemž posttraumatická stresová porucha se může rozvinout až u 200 000 žen.
Co se za tímto obrovským číslem skrývá? Rodíme se stále stejně a ženy si vždy stěžovaly na náročnost porodu. Porod prostě není jednoduchý a bolí. Čím to tedy je, že ženy najednou chtějí od porodu víc, než jen porodit? Skutečně je to znakem jejich “rozmazlenosti”? Čísla evropských výzkumů jasně ukazují, že se nejedná jen o “několik málo nespokojených, ale za to hlasitých” žen.
Mnoho dotazovaných žen, které popisují svůj porod jako traumatický zdůrazňují nedostatek emocionální i praktické podpory od zdravotníků nebo zpochybňování jejich pocitů. Ženy uvádějí, že zdravotníci nebrali při porodu dostatečně vážně jejich vnímání celé situace, například co se týče rychlosti, s jakou porod postupuje. Dále uvádějí nedostupnost kontinuální péče nebo znevažování verbalizovaných potřeb, přání a emocí. Ženy, které rodily poprvé, uváděly jako jednu z takových příčin i to, že jim byl porod na předporodních kurzech “malován na růžovo”, respektive, že jim nebyl popsán dostatečně realisticky z pohledu ženy a jejích prožitků a spíš z pohledu postupů, se kterými se mohou v porodnici potkat.
Co to ale znamená pro nás jako pro zdravotníky, kteří se pohybují už v tak přetíženém systému a sami pro sebe by potřebovali více podpory a péče ve své práci?
Dotazované ženy uvádí, že by jim pozitivní zkušenost s porodem pomohla zajistit lepší a otevřenější komunikace a podpora poskytovatelů zdravotních služeb nebo dřívější (respektive pozdější) využití intervencí.
zdroj: Preventing traumatic childbirth experiences: 2192 women’s perceptions and views – PMC
Jiná studie uvádí, že ženy se dělí přibližně do tří kategorií:
Ty, které se porodu bojí, mají celkem logicky, vyšší riziko že budou mít z porodu negativní porodní zkušenost a že využí epidurální analgezii (porod hodnotí jako bolestivější) a nebo že jejich porod skončí císařským řezem. Zároveň ale ze studie vyplývá, že pokud zdravotníci s takovou ženou otevřeně komunikují a vnímají její obavy a postoje, dochází k vzájemnému pochopení, které lékařům a porodním asistentkám umožňuje ženu provést porodem s větší jistotou, umožní ji efektivněji podpořit. Žena si tak i přes počáteční obavy může z porodu odnést pozitivní zkušenost. Právě z tohoto poznatku se dá odvodit termín “péče zaměřená na ženu”, v angličtině “woman centred care”.
Komunikovat se ženami jejich potřeby, přání nebo obavy není lehké, vyžaduje to čas i zkušenost a hlavně je k tomu potřeba prostor pro diskuzi, ve které zdravotník komunikuje vše potřebné se ženou ideálně již před porodem. Tato diskuze musí být především vedena s respektem k rozhodnutí ženy a s vědomím toho, že odpovědnost za konečné rozhodnutí o péči nenese zdravotník, jehož úkolem je jen informovat ji úplně, zcela a správně.
Za co naopak může nést zodpovědnost je to, zda a jaké možnosti péče ženě nabídne například i poté, kdy odmítne plán péče, který je ze zdravotníkova pohledu nejlepší a nejbezpečnější. Připustit si, že se naši klienti/pacienti mohou rozhodnout jak chtějí, i když nám to nepřijde chytré, je jeden z nejtěžších úkolů zdravotníka vůbec. Avšak protože všichni jsme rovnoprávnými lidmi s právem na respektování vlastního přání, je to také jeden ze zásadních úkolů, které je třeba dodržovat. K tomu pomáhá informovaný souhlas a negativní reverz, o kterých si můžete přečíst na webu alianceporodniasistence.cz.
Pro rodící ženy je nesmírně důležité, že jsou součástí celého procesu. Toho docílíme otevřenou komunikací, vysvětlováním, nasloucháním a vyjádřením emocionálního pochopení či praktickou podporou.