III. dobu porodní definujeme jako období mezi narozením dítěte a porodem placenty. Dělí se také na dvě části:
Hlavním cílem při vedení III. doby porodní je minimalizovat možné komplikace, tj. poporodní krvácení a retenci placenty. Poporodní krvácení definujeme jako krevní ztrátu větší než 500 ml. Zdravý organismus je schopen za vhodných podmínek vykompenzovat poporodní ztrátu krve až do množství 1000 ml a zpravidla tato ztráta nevyžaduje jinou léčbu než podání uterotonik. V takovém případě však porodní asistentka předá ženu na vyšší úroveň péče (Seznam porodnických indikací).
Aplikace uterotonik
Profylaktické podání uterotonik může významným způsobem zmírnit poporodní krvácení. Oxytocin podáváme dle individuální potřeby a situace, obvykle 2 j. oxytocinu i.v. Zároveň podporujeme vyplavování přirozeného oxytocinu do těla ženy (např. přiložením dítěte k prsu, zajištěním vhodného prostředí apod.). Při aktivním vedení III. DP by měla být placenta porozena do 30 minut.
Zaškrcení a přestřižení pupeční šňůry
Pozdější podvázání pupeční šňůry (nebo vůbec žádné) je postupem fyziologickým. Časné podvázání je zásahem, který má mít opodstatnění. Neexistuje-li takové opodstatnění, přerušujeme pupeční šňůru až po jejím „dotepání“, což není obvykle dřív než po 3–4 minutách po porodu dítěte.
Tah za pupeční šňůru
Vzhledem k tomu, že neexistují žádné zjevné výhody pro ženu, tah za pupeční šňůru neprovádíme, nebo provádíme jen ve výjimečných a opodstatněných případech (manuální vybavení placenty, odůvodněná snaha o zkrácení III. DP a minimalizaci krevní ztráty). Rizikem tohoto zákroku je prasknutí pupeční šňůry, retence kotyledonů nebo inverze dělohy.
Kontrola placenty a porodních cest
Po porodu placenty je třeba pozorně zkontrolovat kvalitu a celistvost placenty a plodových blan. V případě pochybností o celistvosti placenty a nutnosti zkontrolovat dutinu děložní předá porodní asistentka ženu na vyšší úroveň péče. Rutinní revize porodních cest za pomoci porodnických zrcadel po porodu může být příčinou infekce, mechanického poranění nebo šoku.
Ošetření poranění
Ošetření porodního poranění perinea provádíme vstřebatelným materiálem za použití jednotlivých stehů, případně pokračovacím stehem. Při šití kůže můžeme použít intradermální steh (lepší snášenlivost a menší bolestivost). Ošetření lacerace a poranění I. a II. stupně (epiziotomie nebo ruptury) může provést porodní asistentka, ošetření poranění III. stupně perinea nebo hlubší poranění pochvy a cervixu provádí lékař.
Dítě hned po porodu položíme nahé na břicho matky nebo do náruči a osušíme, zároveň zhodnotíme zdravotní stav, a je-li třeba, zajistíme dýchací cesty. Péče o novorozence po porodu spočívá především
Význam časného tělesného kontaktu
Časný kontakt matky a dítěte kůže na kůži má pozitivní vliv na oba, především pokud jde o:
První ošetření dítěte po porodu