II. dobu porodní definujeme jako dobu mezi plnou dilatací porodní cest a narozením dítěte, obvykle plynule navazuje na I. dobu porodní. Může dojít k tzv. přechodové (tranzitní) fázi, kdy se kontrakce zpomalí nebo na čas ustanou.
V délce trvání II. DP existují individuální rozdíly. Je-li stav ženy a plodu dobrý a pokračuje-li porod, pak není žádný důvod se rigidně držet stanovené doby trvání II. doby porodní, např. jedna hodina. Dle WHO u prvorodiček trvá zpravidla tři hodiny, u vícerodiček pak dvě hodiny. Mezi trváním II. DP a stavem novorozence nebyla shledána žádná korelace. Rozhodnutí o zkrácení II. DP by se měla zakládat na pozorovaném stavu ženy a plodu a na postupu porodu.
Poloha během II. doby porodní
Poloha ženy ve II. době porodní ovlivňuje délku porodu a stav plodu stejně jako v I. době. Výrazně výhodnější polohou pro ženu i plod při porodu jsou polohy vertikální. Polohu je možno i během tlačení změnit, vyžádá-li si to potřeba ženy nebo jiné okolnosti, např. obtížné tlačení ve zvolené pozici.
Tlačení
Neexistuje-li opodstatněný důvod, čekáme, dokud žena sama nemá potřebu tlačit. Protože usilovné tlačení může nepříznivě ovlivnit stav plodu a ženu příliš vyčerpat, podporujeme tlačení spontánní, které si podle potřeby žena sama řídí. Tlačení na fundus děložní ve II. době porodní je zcela nevhodné. Může poškodit dělohu, perineum a další orgány ženy, i plod.
Péče o hráz
Péčí o hráz můžeme předejít nebo minimalizovat možná traumata perinea, která by mohla být důvodem nepříjemných pocitů a komplikací po porodu. Péče o hráz předpokládá, že intervence během tlačení omezíme na nezbytně nutné. Hráz můžeme nahřívat a eventuálně chránit při prořezávající se hlavičce rukama („hands on“).
Epiziotomie
Epiziotomie je chirurgický zákrok, který má svá rizika (krevní ztráta, hematom, infekce, bolestivost, problémy při pohlavním styku, inkontinence), a proto by se měl provádět jen v odůvodněných případech – například při „tísni plodu“ nebo brání-li hráz v postupu porodu.
Sledování srdeční akce plodu
V aktivní fázi II. době porodní se kontrolují ovzy plodu po každé kontrakci kapesním fetálním Dopplerem nebo dřevěným stetoskopem, vždy po dobu jedné minuty. Zjištěnou frekvenci nehodnotíme izolovaně, ale v kontextu celkové kondice ženy a porodního procesu. Použití kapesního fetálního Doppleru je pro ženu, obzvláště pokud je v jiné poloze než v leže, mnohem pohodlnější a příjemnější. Neklade nároky na změnu polohy a zároveň může žena srdeční akci plodu slyšet. Elektronické monitorování (CTG/KTG) se provádí při podezření na komplikace v průběhu porodu. Nevýhodou některých přístrojů pro elektronické monitorování při normálním porodu je omezení pohybu ženy. Zároveň bylo prokázáno, že neindikované rutinní elektronické monitorování nevede ke zlepšení výsledků porodů, ale naopak může vést ke zvýšenému počtu zásahů do průběhu porodu, včetně operačního ukončení porodu.